Tak autore

uvědomte si, že spojenecká vojska pozval jako nejvyšší ústavní činitel v r1968 Dubček. Ten totiž Brežněvovi týden před invazí sdělil, že může dělat, to co uzná za vhodné.  A pochopení měl i Svoboda.  To jaké přání v této souvislosti vyjádřil nějaký stranický funkcionář, je téměř irelevantní.

A navíc vskutku z hlediska tehdy platné ústavy ten politický vývoj se začal skutečně pohybovat za jejími hranicemi, tedy šlo o kontrarevoluci. Takže těžko můžete chtít soudit Bilaka.

A navíc vy při posuzování činů tehdy spáchaných, můsíte použít komunistického trestního řádu. A dokazovat, že ho porušili.  Čímž uznáváte legitimitu a legalitu komunistického režimu. To jsou to paradoxy a náklady pohánění před soud Vaše a Brožové atd.. Není tedy lepší nechat historii spát?  

Někde je obecně "uznávaná" chyba

Bude to asi tím, že nejen u nás je obecně uznáván status, kdy právo je postaveno nad demokracii.Je to však jen právo, suhrn zákonů, nic více a nic méně. Zákony jsou dobré a špatné, jako kterýkoliv jiný výsledek lidské činnosti a nemělo by být stavěno nad cokoliv. Stane se tak z něj dogma. Nad právem by měla stát spravedlnost, bohužel je tomu, zvláště u nás, obráceně. V demokracii by totalitní právo nemělo být uznáváno vůbec. Výmluvy totalitních právníků na to, že museli ctít tehdejší právo není omluvitelné. Nemuseli. Pakliže jim v tom bránilo jejich přesvědčení, mohli se živit jiným způsobem.Jestli se přesto živili právem, nezbavuje je to viny, ani jejich rozsudky nemohou být tehdejším právem omlouvány. Ne náhodou u nás není uznáváno a uplatňováno právo precedenční. Zamyslete se nad tím. Opakuji. Nad právem a to jakýmkoliv má stát spravedlnost. A jsme u toho. Zamyslím-li se nad různými oblastmi našeho života, dojdu vždy k závěru, že u nás demokracie není ani náhodou.