Na zřícenině hradu Buben jsem byl naposled v říjnu 2001. Od té doby uplynulo ve Mži mnoho vody, hlavně v srpnu r. 2002...
Chystal jsem se hrad navštívit už od loňska, ale buď nebyl čas, nebo bylo mizerné počasí. Poslední srpnová neděle letošního roku se vydařila, bylo krásně, slunečno a teplo, sbalil jsem tedy Pentax a děti, a vyrazil. Byl jsem hlavně zvědav, jaké škody napáchala povodeň v r. 2002.
Naštěstí všechny objekty, včetně mlýna povodeň přečkaly bez úhony, jen lávka přes řeku Mži je trochu poznamenaná velkou vodou, ale nijak dramaticky, chodit se přes ní dá. Nakonec - od obrovské povodně uplynulo už sedm let..
Nový podjezd v Plešnicích, zhotovený v rámci optimalizace trati Plzeň - Cheb
Cesta romantickým údolím Plešnického potoka
Chaty v takové lokalitě jsou samozřejmostí..
V roce 1932 byla vybudována pod hradem restaurace s ubytovnou. Po válce vše přešlo do majetku státu. Nejprve zmizela vrata v bráně i u sklepa a v 60. létech byla zrušena i restaurace a zub času i vandalismus začaly opět pracovat. Až v roce 1991 byla opět zajišťována a od roku 1995 byla provozu opět i restaurace. V současné době je restaurace opět zrušena a celý objekt slouží jako turistická základna.
A jsme na Bubnu
Zřícenina hradu Buben se nachází na skalnatém výběžku nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže. V současné době o ní pečuje občanské sdružení Excalibur, do jehož péče byl hrad převeden Krajským úřadem Plzeňského kraje. ( http://hradbuben.sweb.cz/index.html)
Stezka k místu někdejší hradní věže
Severovýchodní zeď, nejvyšší dochovaná stavba hradu
Zde stávala menší věž se vstupní bránou
Buben byl ve své době klasickým šlechtickým hradem. Do nevelkého předhradí, z jehož ohrazení vystupovala čtverhranná stavba, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Jádro obíhal parkán zpevněný obdélnou baštou. V jeho čele se vedle věže brány na skalce tyčila čtverhranná, dnes zaniklá nevelká, zřejmě obytná věž, za níž se pravděpodobně nacházela další stavba.
Nádvoří hradu, pohled z místa bývalé věže
Rekonstrukce hradu
Zbytky hradního paláce
Patrový palác ve tvaru písmene L zaujal zadní část jádra, která byla nejlépe chráněná. V patře obsahoval i roubenou komoru, která tak zlepšovala jeho majitelům komfort. V klidných letech nabízel Buben svým majitelům veškeré pohodlí té doby a nemusely být prováděny výraznější stavební úpravy.
Hradní sklep, nebo spíše to, co z něj zbylo
Vnitřek paláce
Pohled z paláce na nádvoří
Lávka přes Mži při cestě k hradnímu mlýnu
Tok řeky Mže pod Bubnem
Bývalý hradní mlýn
Mlýn, pocházející z r. 1448 je opravený, s funkčním vodním kolem. Vlastní jej trampská osada Modrá kotva
Mlýn v ranním slunci pozdního léta
V okolí mlýna vytváří řeka Mže...
... kouzelná zákoutí
Prastarý dub...
...zvaný Žižkův, nedaleko přehradní hráze
Vyhlídka na skále nad hrází
Sypaná hráz hracholuské přehrady z r. 1964
Vodní nádrž Hracholusky
Zatopená plocha je 410,4 ha, délka vzdutí 22 km
Pod hrází
Hráz je sypaná zemní přímá s šikmým jílohlinitým těsněním v návodní části, délka koruny 270 m, šířka koruny 5 m, výška nade dnem 27 m, kóta koruny hráze je 359,00 m.n.m. Ve středu tělesa hráze je těsnění z jílovité zeminy, vzdušný líc je zatravněný, návodní líc je před účinky vody a vln chráněn šestibokými betonovými tvárnicemi.
Transkemp Hracholusky ( http://www.hracholusky.com/kemp/ )
Značnou část jezera lemují příkré skály, místy vytvářejí úzký kaňon, např. pod železničním mostem.
Výletní loď "Plzeň"
Lodní doprava zajišťuje pravidelnou linkovou i zájezdovou přepravu na přehradní nádrži Hracholusky. Loď Plzeň s kapacitou až 150 cestujících brázdí hladinu přehradní nádrže po 20 km dlouhé plavební dráze se šesti zastávkami. Loď vyplouvá z přístaviště v autokempinku TRANSKEMP u hráze přehradní nádrže.Lodní doprava zajišťuje pravidelnou linkovou i zájezdovou přepravu na přehradní nádrži Hracholusky. Loď Plzeň s kapacitou až 150 cestujících brázdí hladinu přehradní nádrže po 20 km dlouhé plavební dráze se šesti zastávkami. Loď vyplouvá z přístaviště v autokempinku TRANSKEMP u hráze přehradní nádrže. Jízdní řád a aktuální ceník najdete na: http://www.hracholusky.com/kemp/index.php?op=intro
Zdroje: Atlas Česka, Povodí Vltavy s. p., Transkemp Hracholusky, Castles.cz
